Vážený pane básníku,

pravda je pryč a lež je s námi.

Dívám se z okna rychlíku

a už jsme tu sami. 

Dívám se z okna rychlíku

na zemi naši a přece cizí.

 Na aleje plné pomníků,

jenž oslavují krizi.

Zbyla jen matná vzpomínka

na Vaše písně

a Vámi zasazená semíka

odrovnaly plísně.

Kolem rudí prospěcháři

dál republiku rozkrádají

 a ve vládě  novináři

u kotyta neváhají.

Knížeti, dříve poradci šaška

roste prestiž, a tak se zloději vládne.

Naproti kohoutí zápas Sobotky a Haška 

o to komu koruna lépe padne.

V Brně Onderka  chytá choutky

a staví jim monument.

Z občanů jsou zase loutky,

jejichž provázky drží parlament.

Chci mluvit, ale nikdo nevnímá,

neboť jsme tu osaměli. S kříže se nesnímá